Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Krize Odvolacího orgánu Světové obchodní organizace: její příčiny a následky

100%

Svoboda O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2020

vol. 159

issue 11

869-885

The World Trade Organisation (WTO) dispute settlement is in crisis. At the end of 2019, the Appellate Body at the WTO ceased to exist as we know it, and it will remain inoperative until the appointment of new Appellate Body, the timing of which is unclear. The WTO will not deal with new appeals until the deadlock maintained by the US on the appointment of AB members is broken. As a result the situation is now, resembling how dispute settlement used to work during the GATT, before the establishment of the WTO. Due to the failed attempts to reform the Appellate Body, there are several ways under consideration or implementation on how to provide a functional and predictable dispute settlement system. The Multi-party interim appeal arbitration arrangement championed by the EU seems the most promising. However, after such praised system, any alternative dispute settlement arrangements will not hide a general trend of departure from multilateralism and rule-based approach.

Systém řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO) je v krizi. Ke konci roku 2019 přestal existovat Odvolací orgán WTO, jak byl dosud znám, a zůstane nefunkční do doby, než budou jmenováni jeho noví členové. Není ovšem jasné, kdy se tak stane. WTO tak nebude schopné se zabývat žádnými odvoláními, dokud nebude zablokování ze strany Spojených států překonáno. Současnou realitou je tak fungující mechanismus pouze v „prvoinstanční“ panelové fázi řízení, čímž připomíná dobu předcházející vzniku WTO – éru GATT. Kvůli neúspěšným pokusům reformovat Odvolací orgán je v současnosti zvažováno nebo již implementováno několik variant, jak zajistit funkční a předvídatelný systém řešení obchodních sporů. Nejnadějnější se zdá Mnohostranné prozatímní ujednání o odvolání při rozhodčím řízení prosazované Evropskou unií. Nicméně ve srovnání s ceněným systémem WTO žádné alternativní uspořádání k řešení sporů nezakryje obecný trend odklonu od multilateralismu a rozvoje a dodržování mezinárodního práva.

Právní aspekty investiční politiky Evropské unie

63%

Müller D., Svoboda O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2018

vol. 157

issue 3

221-235

The purpose of this article is to analyze the main features and development of the newly created European Union (EU) investment policy, giving particular attention to its key concerns. First, the article introduces the shift of competences from the Member States to the EU, following the entry into force of the Lisbon Treaty. This new playing field, based upon the inclusion of foreign direct investment within the framework of common commercial policy, is compared to the previous situation and legal framework. Consequently, the article identifies and analyzes three essential concerns associated with the EU investment policy. First, it follows the uncertain legal statute and nature of Member States´ bilateral investment treaties after the transfer of power to the EU. The high level of uncertainty required drafting and swift adoption of the particular EU regulation, which laid down the foundation for the conformity of these bilateral agreements with the EU law. Second, the anticipated setting of European investment policy is discussed, based on the initial Commission Communication, as well as on its current practice, including the basic standards of treatment and selection of negotiating partners. So far, the EU has commenced negotiations with a number of third countries, while negotiations are already concluded with Canada, Singapore and Vietnam. The final part concerns the draft of mechanism for the division of respondents and financial responsibility between Member States and the EU for future investor-state dispute settlements, using European regulation.

Článek se zabývá nastavením a vývojem stále relativně nové investiční politiky Evropské unie (EU), se zaměřením na její nejvíce diskutované aspekty. V úvodu je nejprve představena změna kompetencí EU, kterou přinesl vstup Lisabonské smlouvy v platnost, a nový stav, ve kterém se přímé zahraniční investice staly součástí obchodní politiky jako výlučné pravomoci EU, je porovnán s předcházející situací. Článek dále rozebírá tři hlavní okruhy problémů. Prvním z nich je právní statut a povaha bilaterálních dohod o ochraně a podpoře investic jednotlivých členských států po přenosu pravomocí, kdy bylo třeba zvláštní úpravou v rámci evropského práva garantovat jejich další platnost. Druhé téma se týká nového mechanismu nastavení mezinárodní odpovědnosti za závazky z porušení budoucích evropských dohod, respektive právní úpravy rozdělení této odpovědnosti mezi členské státy a Evropskou unii prostřednictvím evropského nařízení. Třetí okruh zkoumaných otázek tvoří budoucí nastavení evropské investiční politiky tak, jak jej původně navrhla Evropská komise, a tak, jak vypadá jeho realizace dosud, včetně smluvních standardů a smluvních partnerů. Evropská komise od roku 2011 zahájila jednání s řadou třetích zemí, přičemž dokončena jsou již vyjednávání s Kanadou, Singapurem a Vietnamem. Celý text tak poskytuje komplexní přehled této nové a velmi živé obchodně-politické agendy.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2 Svoboda O.

1 Müller D.

1 2020

1 2018

Search results

Krize Odvolacího orgánu Světové obchodní organizace: její příčiny a následky

Právní aspekty investiční politiky Evropské unie