Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Texty expresivního psaní u pacientů s depresivní poruchou: narativní analýza

100%

Říha D., Ševčíková M., Kvapilová J., Preiss M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2021

vol. 65

issue 3

286-299

Objectives. The research aims to capture the properties of the narrative structure in the texts of expressive writing in patients with depressive disorder. Sample and settings. Expressive Writing (EW) was administered to 22 patients (15 women, 7 men) at the beginning of hospitalization at a psychiatric clinic and five weeks thereafter. Research questions. What are the characteristics of the narrative structure of EWs in patients with depression? How does this structure develop during treatment? Data analysis. EWs were analysed using narrative analysis following these five basic outputs: 1) Themes, 2) Acting, 3) Values and beliefs, 4) An image of self and the others and 5) Reflection and perspective. Results. The analysis shows that the most thematically covered are categories of imprisonment in illness, fears for the future, relationships. These themes form a basis for the values and beliefs captured. The image of self in others is burdened with feelings of hopelessness, misfortune and illness; patients compare themselves to others they consider happy and healthy. Acting is not accentuated due to the lack of strength and will to act. In this category, patients in remission exhibited the increase of acting in the 5th week after hospitalization. Limitations. The main limit of this study is the data collection method, because EW does not allow to ask about certain aspects of the text and to elaborate some topics in depth.

Cíle. Studie si kladla za cíl zachytit vlastnosti narativní struktury v textech expresivního psaní u pacientů s depresivní poruchou. Výzkumný soubor a metody. Metoda expresivního psaní (EP) byla administrována 22 pacientům (15 žen, 7 mužů) na začátku hospitalizace na psychiatrické klinice a pět týdnů poté. Výzkumné otázky. Jaké vlastnosti má narativní struktura EP u pacientů s depresí? Jak se tato struktura vyvíjí v průběhu léčby? Analýza dat. Texty EP byly zpracovány pomocí narativní analýzy, sledováno bylo pět základních kategorií: 1) Témata, 2) Aktérství, 3) Hodnoty a přesvědčení, 4) Obraz sebe a druhých a 5) Reflexe a hledisko. Výsledky. Analýza dat ukázala, že tematicky nejobsažnější kategorie jsou nezávislost, uvěznění v nemoci, deprese, smysl života, obavy z budoucnosti, vztahy, strach a vina, z nichž vycházejí i zachycené hodnoty a přesvědčení. Obraz sebe v druhých je zatížen pocity beznaděje, neštěstí a nemoci, pacienti se srovnávají s ostatními, které považují za šťastné a zdravé. Aktérství je vzhledem k nepřítomnosti síly a vůle ke konání málo akcentováno. V pátém týdnu došlo u pacientů v remisi ke změně v aktérství ve smyslu nabytí odpovědnosti. Limity. Hlavním limitem studie jsou hranice zvolené metody sběru dat, EP neumožňuje dotázat se na určité aspekty tex

Deprese a kognitivní funkce - současné perspektivy

88%

Věchetová G., Paštrnák M., Ševčíková M., Bartošková M., Preiss M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2019

vol. 63

issue 5

562-575

The review summarizes the knowledge and specific findings about cognitive functioning in depression. Although decades of research on depressive disorder have pointed out cognitive impairment might be linked to depression, a number of meta-analyses indicated that cognitive impairment is not necessarily present in all individuals suffering from this disorder. On the other hand, apart from classical neuropsychological studies there is a growing body of research calling attention to the improvement of some cognitive processes linked to the negative affect with the overreach to depressive affect. The review focuses on these inconsistencies and discusses the methodology of the research on depression, which lacks unity. Last but not the least, attention is drawn to the role of cognition in the course of depression with considerations of how the methodology of research can help to identify it. Furthermore, suggestions for future research are proposed to bring more clarity into this complex matter.

Článek pojednává o dosavadních poznatcích a specifických nálezech v oblasti kognitivního fungování u depresivní poruchy. Ačkoli desítky let výzkumu depresivní poruchy ukazují na kognitivní oslabení spojené s touto poruchou, řada metaanalýz naznačuje, že kognitivní deficit není přítomen u všech jedinců trpících depresí. Vedle klasických neuropsychologických studií existuje také řada výzkumů, které poukazují naopak na zlepšení některých funkcí při prožívání negativního afektu a dokonce i v průběhu depresivní poruchy. Příspěvek se věnuje těmto inkonzistencím a dále se zabývá metodologií výzkumu deprese, která rovněž vykazuje nejednotnost. V neposlední řadě je věnována pozornost celkové roli kognice v rozvoji depresivní poruchy s řešením otázky, jakým způsobem může použitá metodologie výzkumu pomoci rozklíčovat roli kognitivních aspektů u deprese. Na závěr jsou pak navržena opatření, která by v budoucím výzkumu mohla vnést světlo do řešení této problematiky.

Refine search results

2 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2 Preiss M.

2 Ševčíková M.

1 Bartošková M.

1 Kvapilová J.

1 Paštrnák M.

1 Věchetová G.

1 Říha D.

1 2021

1 2019

Search results

Texty expresivního psaní u pacientů s depresivní poruchou: narativní analýza

Deprese a kognitivní funkce - současné perspektivy