Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  nezávislost
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Dělba moci v právní argumentaci

100%
Hapla M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 5
472-488
EN
The separation of powers is traditionally considered as one of the key legal and political principles. However, after a closer look, it becomes clear that it actually consists of several very diverse components. The author of the article notes the contradiction that arises between the emphasis on the independence of an institution and the need for its control by other powers. He asks when we are to prefer the first component at the expence of the other and vice versa. The current doctrine does not give us a satisfactory answer. This problem can not be solved by adding another normative thesis to the separation of powers or by identifying its basis. In the professional community, there is no consensus on what the idea stands in its background. Some academics think about efficiency, freedom, self-determination and many others. The author suggests in his text to understand the two components as separate contradictory principles whose collision can be solved through proportionality-based methods. Compared to the current practice, this approach means a shift towards more transparent decision making.
CS
Dělba moci je tradičně považována za jeden z klíčových právních a politických principů. Při důkladnějším zkoumání však vychází najevo, že se ve skutečnosti skládá z několika velmi různorodých komponent. Autor článku si všímá zejména rozporu, který nastává mezi důrazem na nezávislost nějaké instituce a nutností její kontroly ze strany jiných složek moci. Pokládá si otázku, kdy máme upřednostnit první, kdy druhou uvedenou komponentu. Současná doktrína nám na to nedává uspokojivou odpověď. Uvedený problém nelze vyřešit doplněním dělby moci o další normativní tezi nebo identifikací jejího základu. V odborné komunitě nepanuje shoda na tom, jaká idea stojí v jejím pozadí. Uvažuje se takto o efektivitě, svobodě, sebeurčení a mnoha dalších. Autor ve svém textu argumentuje pro to, abychom uvedené komponenty chápali jako samostatné kontradiktorní principy, jejichž kolize může být řešena prostřednictvím metod založených na proporcionalitě. Ve srovnání se současnou praxí znamená takový přístup posun k transparentnějšímu rozhodování.
2
Content available remote

(Ne)zdrženlivé projevy soudců při rozhodovací činnosti

70%
Stehlíková J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2025
|
vol. 164
|
issue 7
615-627
EN
This article focuses on speeches made or written in the context of judicial decision-making. With every speech, a judge should pursue his or her interest in the good functioning of the judiciary by keeping in mind other interests that contribute to the good functioning of the judiciary. These sub-interests and objectives are independence, impartiality, dignity, respect for other judges and members of other legal professions and public confidence. In this article, I discuss several situations in which these interests have not been adequately protected. I point out the ethical shortcomings of each manifestation and analyse them through a series of questions. Answering them could help judges keep their speeches within ethical bounds so that they do not compromise any of the sub-interests that contribute to the good functioning of the judiciary. In the end, I argue that judges will express themselves in a manner consistent with these interests and will not compromise them when they exercise restraint.
CS
Tento článek se věnuje projevům, které zazněly nebo byly napsány v souvislosti s rozhodovací činnosti soudců. Soudce by měl každým svým projevem sledovat zájem na tom, aby justice dobře fungovala, a to díky tomu, že bude mít na zřeteli i další zájmy, které k dobrému fungování soudnictví přispívají. Těmito dílčími zájmy a cíli jsou nezávislost, nestrannost, důstojnost, respekt k ostatním soudcům a zástupcům jiných právních profesí a důvěra veřejnosti. V článku se věnuji několika situacím, v nichž tyto zájmy nebyly dostatečně chráněny. Poukazuji na etické nedostatky jednotlivých projevů a rozebírám je pomocí řady otázek. Jejich zodpovězení by soudcům mohlo pomoci udržet jejich projevy v etických mezích tak, aby neohrozily žádný z dílčích zájmů, který přispívá k dobrému fungování justice. Nakonec tvrdím, že se soudci budou projevovat v souladu s těmito zájmy a neohrozí je tehdy, když budou zdrženliví a budou se projevovat zdrženlivě.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.