Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Perfekcionistická kritika liberalismu veřejného rozumu: argumenty neliberálních perfekcionistů

100%
Baroš J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 2
231-250
EN
The paper examines the relationship between public reason liberalism and one, historically important, conception of illiberal perfectionism. Public reason liberalism has always pursued the backing of various comprehensive doctrines, and therefore the question comes about as to whether it can also succeed in this with perfectionist authors belonging to the Thomistic tradition. Towards this goal, the author first delineates the basic concepts that he analyzes in the article – namely, liberalism, perfectionism and public reason liberalism. He subsequently elaborates in two steps why it is that the representatives of the Thomistic tradition must ultimately reject public reason liberalism. He first notes their critique of the unsatisfactory metaphysical assumptions of liberalism so that he can then break down the problematic relationship between natural law reasons and public reasons. The article offers an answer to the rarely asked question of why the representatives of this alternative tradition ultimately consider public reason liberalism to be unacceptable.
CS
Příspěvek zkoumá vztah liberalismu veřejného rozumu a jednoho, historicky důležitého, pojetí neliberálního perfekcionismu. Liberalismus veřejného rozumu vždy usiloval o podporu ze strany různých komprehensivních doktrín, a proto se nabízí otázka, zda se mu to může podařit také u perfekcionistických autorů patřících k tomistické tradici. Za tímto účelem autor nejprve vymezuje základní pojmy, jež v článku užívá, tj. liberalismus, perfekcionismus a liberalismus veřejného rozumu. Následně ve dvou krocích tematizuje, proč zástupci tomistické tradice musí nakonec odmítnout liberalismus veřejného rozumu. Nejprve si všímá jejich kritiky neuspokojivých metafyzických předpokladů liberalismu, aby následně rozebral problematický vztah přirozenoprávních a veřejných důvodů. Článek nabízí odpověď na nepříliš často tematizovanou otázku, proč zástupci této alternativní tradice vposled považují liberalismus veřejného rozumu za nepřijatelný.
2
Content available remote

Proč nejsem utilitaristou? Vyznání přirozenoprávníka

100%
Baroš J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 11
1047-1061
EN
Although the quality of Martin Hapla’s monograph Utilitarianism and the Philosophy of Human Rights is really extraordinary by Czech standards, his version of pragmatic utilitarianism presents some fundamental difficulties. These stem from the consequentialist or utilitarian framework of his argumentation. In this paper, I will discuss some of these difficulties, from the perspective of the Aristotelian-Thomistic tradition. The objections will thus not be directed primarily at the conclusions, which utilitarianism tends to lead to in particular cases, but mainly at its intuitively accepted assumptions, especially its understanding of (the maximization of) utility. In the first part of the text, I start my exposition with an understanding of utilitarianism as a specific tradition of moral inquiry. In this, I draw inspiration from the work of moral philosopher Alasdair MacIntyre. The utilitarian tradition absolutizes fragments from a more compact whole, which is better captured by the Aristotelian-Thomistic tradition associated with the natural law theory. This rival tradition is also closer to our ordinary moral experience and can capture it in more precise terms. I bolster these conclusions in the second part of the text by thematizing the critique of consequentialism by the famous British philosopher G.E.M Anscombe. Expounding on her ideas, I argue that utilitarianism should be abandoned because it entails a peculiar and oversimplistic characterization of the immorality of human acts. I conclude the paper by arguing that Hapla’s pragmatic utilitarianism is far more revisionist and revolutionary than it first appears.
CS
Přestože je třeba ocenit na české poměry opravdu nadstandardní kvality monografie Martina Haply Utilitarismus a filozofie lidských práv, jeho verze pragmatického utilitarismu s sebou přináší zásadní potíže. Ty vyplývají z konsekvencialistického, respektive utilitaristického rámce jeho argumentace. V předloženém článku na tyto problémy poukážu, a to z perspektivy aristotelsko-tomistické tradice. Námitky tak nebudou směřovat v prvé řadě vůči závěrům, k nimž utilitarismus v konkrétních případech vede, ale hlavně vůči jeho intuitivně přijímaným předpokladům, zvláště pak vůči jeho chápání (maximalizace) užitku. V první části textu vycházím z chápání utilitarismu jako specifické tradice morálního zkoumání. V tom se inspiruji dílem morálního filosofa Alasdaira MacIntyra. Utilitaristická tradice absolutizuje dílčí prvky kompaktnějšího celku, které však lépe zachycuje aristotelsko-tomistická tradice, spojovaná s teorií přirozeného práva. Tato soupeřící tradice má též blíže k naší běžné morální zkušenosti a dovede ji zachytit v adekvátnějších termínech. Tyto závěry v druhé části textu podporuji tematizací kritiky konsekvencialismu od slavné britské filosofky G. E. M. Anscombové. V návaznosti na její teze argumentuji, že je třeba utilitarismus opustit, neboť s sebou nese zvláštní a příliš zjednodušující charakterizaci nemorálnosti našeho jednání. Článek uzavírám konstatováním, že Haplův pragmatický utilitarismus je daleko více revizionistický a revoluční, než se na první pohled zdá.
3
Content available remote

Proti utilitarismu za spravedlnost a přirozená práva. Perspektiva klasického právního realismu

100%
Baroš J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 12
1298-1310
EN
In this paper, I continue my polemics with Martin Hapla’s pragmatic utilitarianism while taking the argument further by outlining the classical tradition’s view of the phenomenon of natural (human) rights. In the first part, I highlight the main points of disagreement. I consider the utilitarian project to be inappropriately reductionist. It arbitrarily elevates the maximization of one good at the expense of other goods. It is questionable why utility should have primacy over other values. Moreover, utilitarians fail to show that, in most cases, we care about hedonistic good consequences. The utilitarian approach is simply unable to achieve the same results with fewer assumptions. We are more certain of the truth of the paradigmatic norms of justice than of the utilitarian principle itself. The notion of justice is important for moral action as well as for juridical domain, which is the focus of the second part of this paper. According to classical juridical realism, the juridical domain concerns the attribution of things to individuals. People must be given what is due them; it must be respected that a person has a right to the thing apportioned to them. The article culminates in an analysis of the natural rights. I start from the premise that man is a person. Therefore, things related to this fact should belong to him. The persuasiveness of classical juridical realism derives from its taking into account the complexity of juridical relations.
CS
V předloženém článku pokračuji v polemice s pragmatickým utilitarismem Martina Haply a zároveň posouvám argumentaci dál, když načrtávám pohled klasické tradice na fenomén přirozených (lidských) práv. V první části poukazuji na hlavní místa neshody. Utilitaristický projekt považuji za nevhodně redukcionistický, poněvadž arbitrárně povyšuje maximalizaci jednoho dobra na úkor ostatních dober. Je pochybné, že by měl mít užitek nad jinými hodnotami primát. Navíc se utilitaristům v konkrétních případech nedaří ukázat, že v nich jde o hédonistické dobré důsledky. Neplatí, že by tento přístup dosahoval stejných výsledků s nižším počtem předpokladů. Pravdivostí paradigmatických norem spravedlnosti jsme si jistější než samotným principem užitku. Pojem spravedlnosti je důležitý jak pro morální jednání, tak pro právo, na což se zaměřuji v druhé části článku. Podle klasického právního realismu se právo týká rozdělení věcí mezi jednotlivce. Je třeba dávat lidem to, co jim náleží; musí být respektováno, že na věc, která mu byla přidělena, má člověk právo. Článek vrcholí v analýze přirozených práv. Vycházím z toho, že člověk je osobou. Proto by mu měly věci s touto skutečností související náležet. Přesvědčivost klasického právního realismu plyne z toho, že bere v potaz komplexitu právních vztahů.
4
Content available remote

Perfekcionistická kritika liberalizmu verejného rozumu: argumenty liberálnych perfekcionistov

63%
Tomaštík J., Baroš J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2023
|
vol. 71
|
issue 3
489-505
EN
The aim of this article is to show from the position of liberal perfectionists that the arguments of public reason liberalism about the unacceptability of perfectionist efforts and controversial positions are unconvincing. In the first part, we will examine the moral respect objection to perfectionism as was formulated by Martha Nussbaum and show that such arguments fail, after which we will introduce a more appropriate, perfectionist conception. In the second part, we will address a more practical question which illustrates well the greater plausibility of the perfectionist position. We will critique an attempt to apply the respect-based argument to perfectionist subsidies, which the leading theorist of liberalism of public reason, Jonathan Quong, has rejected as manipulative. In the third part, we move from these everyday questions of political decision-making to how liberals of public reason use respect in controversial, cultural-ethical issues. Relying on neutral political values is shown to be an unsustainable and illusory solution in the pursuit of equal respect for all. These three lines of argumentation (i.e. theoretical, practical-political and cultural-ethical) will allow us to point out that the project of public reason liberalism brings with it far more problems than its proponents will acknowledge.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.