Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  ústavní soud
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Kam Ústavní soud nechodí (a nejen o tom)

100%
Kysela J., Stádník J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 11
899-918
EN
On the occasion of the centenary of the beginning of the Czechoslovak Constitutional Court’s operation, the authors take note of its basic definition as well as the reasons and manifestations of its little success in the interwar constitutional conditions. Serious problems with the appointment of members of the court were repeated in both successor states. The Czech Constitutional Court is conceptually different from the Czechoslovak one, which is reflected, among other things, in the list of its competencies. Their number and character increase the number of cases in which the Constitutional Court decides, if it even has jurisdiction at all to resolve the matter. The last part of the article is therefore devoted to a critical analysis of these decisions.
CS
Při příležitosti stého výročí zahájení činnosti československého Ústavního soudu si autoři všímají jeho základního vymezení a také důvodů a projevů nevelké úspěšnosti v meziválečných ústavních poměrech. Závažné problémy s ustavováním členů soudu se zopakovaly i v obou nástupnických státech. Český Ústavní soud se od toho československého koncepčně liší, což se projevuje mj. ve výčtu kompetencí. Jejich počet a charakter zmnožují případy, kdy Ústavní soud rozhoduje, je-li vůbec k řešení věci příslušný. Kritické analýze těchto rozhodnutí je věnována poslední část článku.
2
Content available remote

K metodám zkoumání judicializace politiky ve střední Evropě

75%
Syllová J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 5
445-455
EN
Judicialization of politics has been analyzed in a number of theoretical papers. The book of Stone and Shapiro from 1995, based on empirical descriptions of individual states, had been the first source of inquiry in this respektive field. However academic literature in Europe – and in the Czech Republic – soon started analyzing the excessive influence of the judiciary through descriptions of interpretative methods. This approach gives the impression of judicialization as a fact without being properly verified. Some reasons for judicialization lie in the plurality of legal sources, but it is not clear which other phenomena lead to it.
CS
Judicializace politiky je analyzována v řadě teoretických prací. Prvními zdroji v tomto směru byly práce autorů Stona a Shapira, které vycházely z empirického popisu jednotlivých států. Poté však odborná literatura v Evropě – podobně jako v České republice – rozebírá nadměrné ovlivňování politiky soudy prostřednictvím zdrojů interpretačních metod ústavních soudů. Tento způsob dává vzniknout dojmu o realitě judicializace, aniž by ji verifikoval. Důvody pro judicializaci spočívají v pluralitě právních pramenů, není však vyzkoumáno, jaké další společenské jevy k ní vedou.
3
Content available remote

Opakování funkčních období soudních funkcionářů prismatem českého ústavního pořádku

63%
Kolumber D.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 9
715-728
EN
The article deals with the repeated performances of the function of presidents and vice-presidents of courts, in line with the 2010 Czech Constitutional court decision which abolished the possibility of the one-time repetition of the performance of the function. Following the decision, a new amendment of the Act on courts and judges introduces a ban on repetition with several exemptions. The author points to historical developments of court officials’ repeated performance of a function, current state and the present amendment with its constitutional consequences.
CS
Článek se zabývá problematikou opakovaného výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudů v souvislosti s judikaturou Ústavního soudu z roku 2010, která zrušila výslovnou možnost jednorázového opakovaného výkonu funkce, a novelou zákona o soudech a soudcích, jež výslovně zavádí omezení opakovaného výkonu s připuštěním určitých výjimek, a to právě s poukazem na deset let starý nález Ústavního soudu. Autor poukazuje na historický vývoj materie ustavování soudních funkcionářů, recentní stav, jakož i na právě přijatou novelu s posouzením její ústavní konformity.
4
Content available remote

Výběr soudců Ústavního soudu ČR

63%
Ondřejková J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 11
945-958
EN
The Constitutional Court of the Czech Republic has been in existence for 22 years. During that time, the three Presidents of the Czech Republic have nominated 61 candidates for the position of Judge of the Constitutional Court. However, ensuing debates and arguments held during different terms of the Senate (during 1993 and 1994 of the Chamber of Deputies), only 41 of those 61 went on to be appointed to the post of Judge of the Constitutional Court. The aim of this article is to summarise the reasons that turned out to be decisive for the approval of the individual candidates. This enables us to test the extent to which the result of the appointment process of the constitutional judges reflects the vector sum of the political forces influencing the approval of candidates, as well as the emphasis put on the expertise and professional demeanour of the prospective constitutional judge.
CS
Za dvacet dva let existence Ústavního soudu ČR zastávalo funkci ústavního soudce 41 osob, které uspěly z celkem 61 nominací pocházejících od tří prezidentů a projednávaných v různých funkčních obdobích Senátu (v letech 1993 a 1994 Poslanecké sněmovny). Cílem tohoto článku je shrnout důvody, které se ukázaly být rozhodujícími při udělování souhlasu s jednotlivými kandidáty, a ověřit, nakolik výsledek nominačního procesu soudců Ústavního soudu ČR odráží jak vektorový součet politických sil působících při schvalování kandidátů, tak důraz, který v něm byl kladen na odbornost a profesionalitu budoucího ústavního soudce.
5
Content available remote

Ústavní soud, fakta a vědecké poznání

51%
Vyhnánek L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 8
773-790
EN
The article deals with a problem that constitutional courts (including the Constitutional Court of the Czech Republic) face more and more often – namely that constitutional courts are confronted with complex empirical questions. This concerns primarily a review of legislative acts (e.g. the proportionality test), but also a review of legislative inaction (e.g. in relation to climate actions). The resolution of these issues is a multifaceted one. At a basic level, constitutional courts (or specifically the Czech one) should adopt a disciplined and rigorous approach to empirical questions. To do so, they can, of course, make effective use of the procedural means at their disposal (evidence, examination of experts, oral hearings). However, even adopting an appropriate solution at the basic level of the approach to the basic questions does not solve all the problems. Additional issues may arise, for example, in the context of seeking answers to genuinely complex empirical questions. Although some degree of uncertainty is always present, in some situation, the issue of epistemological uncertainty plays a key role. The article mentions the contexts of the COVID-19 pandemic and climate lawsuits as examples. These suggest that some form of semi-procedural review is the appropriate response. In its framework, the courts examine how the state (or its particular bodies) deals with facts and scientific knowledge. The courts do not enforce their own empirical assessment, but at the same time they ensure that the state’s discretion does not exceed what is necessary in the face of empirical uncertainty.
CS
Text se zabývá problémem, před kterým ústavní soudy (včetně Ústavního soudu ČR) stojí čím dál častěji – totiž že ústavní soudy bývají konfrontovány se složitými empirickými otázkami a nalezení odpovědí na ně je nezbytným předpokladem řádného ústavního přezkumu. Může se jednat jak o přezkum normativních právních aktů (např. při aplikaci testu proporcionality), tak i o přezkum legislativní nečinnosti (např. pokud jde o klimatické žaloby). Řešení těchto problémů má více rovin. Na základní úrovni je vhodné, aby ústavní soudy (respektive specificky Ústavní soud ČR) k empirickým otázkám přistupovaly disciplinovaně a ustáleně. K tomu ovšem mohou efektivně využívat procesní prostředky, které jim jsou k dispozici (provádění důkazů, výslechy expertů, ústní jednání). Ani vhodné nastavení přístupu k základním otázkám však neřeší všechny problémy. Ty mohou vyvstat například v souvislosti s hledáním odpovědí na skutečně složité empirické otázky. Jakkoliv je určitá míra nejistoty přítomna vždy, v některých situacích je tak výrazná, že tento aspekt věci vystupuje do popředí. Článek zmiňuje kontexty pandemie covidu-19 a klimatických žalob. Analyzované příklady naznačují, že vhodnou reakcí je určitá forma poloprocesního přezkumu. V jeho rámci soud zkoumá, jak stát či jeho určitý orgán pracuje s fakty a vědeckým poznáním. Jeho úsudek pak soud nenahrazuje svým vlastním, ale zároveň dohlíží na to, aby uvážení státu nepřekročilo míru, která je s ohledem na empirickou nejistotou nutná.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.