Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  migrace
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Námořní migrace, brexit a budoucnost evropských hranic očima antropoložky

100%
Follis K.
Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
|
2017
|
vol. 104
|
issue 1
19-32
CS
Od počátku tohoto desetiletí jsou vnější hranice Evropské unie stále více místa strádání, nejistoty, nebezpečí a smrti pro stovky tisíc lidí, každý pokus dostat se do Evropy, aby se vyhnuli válce a chudobě v severní a subsaharské Africe a na Středním východě. V roce 2015 přišel přes jeden milión lidí přes námořní trasy, nebývalý počet, který způsobil paniku mezi politiky na kontinentu a společnostech „staré“ a „nové“ Evropské unie. Neo-nacionalistické a neo-fašistické strany a hnutí získaly značnou půdu. V červnu 2016 se voliči ve Spojeném království se rozhodli opustit Evropskou unii v Brexit referendu, jehož nevyzpytatelné důsledky mohou za nějakou dobu přijít. Migrační krize z minulého roku podnítila hlas: „Nech“ tím, že se vytvoří dojem, že imigrace do EU je pod kontrolou, a že Velká Británie musí „mít kontrolu nad svými hranicemi.“ I když to zatím není známo, co přesně se rozumí pod pojmem „ převzetí kontroly,“můžeme pozorovat, že v důsledku těchto událostí se podmínky migrace, mobility a občanství v Evropě mění. V tomto rozhovoru budu tvrdit, že se jedná o odklon od toho, čemu říkám neoliberální-humanitární konsensus směrem k novému modelu, jehož přesný tvar je zatím neurčený, ale jehož nenadálé rysy jsou osvětleny nedávným antropologickým bádáním. Případová studie ve Velké Británii ukáže, že kontrola hranic a regulace mobility prochází výrazným anti-humanitárním obratem. Budu zkoumat význam a vyhlídky na tento nový anti-humanismus a možnosti antropologického vhledu.
2
Content available remote

Morální limity omezení migrace v liberální demokracii: vybrané perspektivy v českém kontextu

72%
Trčka
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 2
271-288
EN
The author addresses the moral issues connected to the restriction of migration. He responds to the publications of note dealing with migration that have been published in the Czech milieu in the last years (both translations and titles by domestic authors), and that either contain a normative argument or can be explicitly applied to the field of ethical thinking. In the text, a polemic is conducted above all with particularistic collectivism and its defense of various forms of restrictions on migration and the legitimacy of the existence of sovereign states that have the right to close their borders. Working from the position of liberalism, which is associated with the concept of the liberal-democratic state, the author raises objections to this approach. The conclusion of the article is dedicated to an analysis and defense of the benefits that result from the opening of borders.
CS
Autor se zabývá morálními otázkami spojenými s omezením migrace. Reflektuje při tom významné publikace týkající se migrace, které vyšly v českém prostředí v posledních letech (překlady i tituly tuzemských autorů) a buď obsahují normativní argumentaci, nebo je lze explicitně vztáhnout k oblasti etických úvah. V textu je vedena polemika především s partikularistickým kolektivismem, obhajujícím různé formy omezení migrace a legitimitu existence suverénních států, které mají právo na uzavření svých hranic. Vůči této koncepci autor vznáší námitky z pozice liberalismu, již spojuje s konceptem liberálně-demokratického státu. Závěr stati je věnován analýze a obhajobě prospěchu, jenž plyne z otevření hranic.
3
Content available remote

Kontinuity a diskontinuity v transnacionálním sociálním poli na příkladu margovanských Romů

58%
Ort J., Dobruská P.
Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
|
2018
|
vol. 105
|
issue 2
131-157
EN
The article is based on a long-term field research in an Eastern Slovak Romani settlement and an English town, to which Roma migrated from the settlement. The paper attempts to disrupt a bipolar approach to the migration of Roma to England, and, at the same time, to point to the transnational interconnectedness of the Romani community and to the replication of inter-group boundaries patterns. Such a dynamic approach to migration allows the authors to consider a different phenomenon, namely religious conversion of Roma to Pentecostal churches. This leads to an observation of parallels in the narratives of conversion and migration, which are both based on a dichotomy of “new” and “old”, and inclusion of the religious conversion phenomenon into the analysis of migration, alongside highlighting transnational social networks, acquiring secondary social bonds and strengthening local inter-group boundaries.
CS
Článek je založen na dlouhodobém terénním výzkumu v romské osadě na východním Slovensku a v anglickém městě, do kterého Romové z této osady migrovali. Text se snaží o narušení bipolárního vnímání migrace Romů do Anglie, zároveň chce poukázat na transnacionální provázanost romské komunity a replikaci vzorců meziskupinových hranic. V takovémto dynamickém pojetí migrace autoři zohledňují jiný fenomén, a to konverzi Romů k letničním církvím. To vede ke sledování paralel konverzních a migračních narativů, které jsou založeny na dichotomii „starého“ a „nového“, zahrnutí fenoménu náboženské konverze do analýzy migrace a současně zvýraznění transnacionálních sociálních sítí, nabývání sekundárních sociálních vazeb a posilování lokálních skupinových hranic.
4
Content available remote

Otevřené hranice a jejich nepřátelé?: k současné diskusi v rámci teorie migrace

58%
Job M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 2
251-269
EN
The author examines the discussion currently taking place in the framework of the normative theory of migration, and the issue of open borders as a fundamentally liberal concept, one in whose background the values of universalist liberalism clash with the demands of members of bounded political communities. The first part of the article briefly reviews the key normative positions in the contemporary political-philosophical discourse regarding migration and draws attention to the liberal basis of the legitimizing strategies of proponents and opponents of open borders. In connection with the inherent cosmopolitan implications that are associated with arguments in favour of open borders, the author presents in the second part of the article two mutually complementary approaches that take into consideration the starting points of liberal universalists and particularists. These approaches concern (i) the conditions for the successful integration of migrants and (ii) the remedying of the democratic deficit in collective decision-making as regards border permeability, the result of which would be the inclusion of migrants in the deliberative process.
CS
Autor se zabývá současnou diskusí, jež probíhá v rámci normativní teorie migrace, a problematikou otevřených hranic coby bytostně liberálním konceptem, v jehož pozadí se střetávají hodnoty univerzalistického liberalismu s požadavky členů zakotvených politických komunit. V první části článku nastiňuje revizi stěžejních normativních pozic v soudobém politicko-filosofickém diskursu o migraci a upozorňuje na liberální podstatu legitimizačních strategií proponentů i oponentů otevřených hranic. V návaznosti na podstatné kosmopolitní implikace, jež se s argumentací ve prospěch otevřených hranic pojí, pak ve druhé části článku představuje dva vzájemně komplementární návrhy zohledňující východiska liberálních univerzalistů i partikularistů. Tyto návrhy se týkají (i) podmínek úspěšné integrace migrantů a (ii) nápravy demokratického deficitu v kolektivním rozhodování o propustnosti hranic, v jejímž důsledku by došlo k zahrnutí migrantů do deliberativního procesu.
5
Publication available in full text mode
Content available

Hledání zbytků historické paměti v afropských identitách v díle Léonory Miano

51%
Vurm P.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2020
|
issue 61
139-147
EN
The paper analyzes in depth two works by the Cameroonian writer Léonora Miano. This author represents the contemporary migration writing coming from Subsaharan Africa, denotated sometimes as migritude and dealing with subjects such as migrations, exiles, hybridity, postcolonialism and post-postcolonialism and the individual vs collective experience. The paper focuses more closely on one particular aspect of her writing: the representation of the historical memory of Africa, through the newly established Afropean identity of her characters, who strive to find their place between Europe and Africa.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.