Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 10

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  antisemitismus
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Teraz alebo nikdy : povojnové protižidovské násilie a väčšinová spoločnosť na Slovensku

100%
Kubátová H.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2016
|
vol. 23
|
issue 3
321-346
EN
Anti-Jewish violence in post-war Slovakia, in particular the pogrom in Topoĺčany in September 1945. has by now been quite will researched by scholars. Several have considered the course and the scope of the violence against Jews in liberated Slovakia. More recent works consider the anti-Jewish demonstrations, provocations, and pogroms in Slovakia against Jewish Shoah survivors in Slovakia in the wider context of persistent antisemitism in post-war Europe. Though several scholars have pointed out the link between part of Slovak society and the local wartime regime and its frequent post-war reluctance to return confiscated Jewish property as two important factors, public moods and attitudes toward the Jews in the post-war period have mostly been ignored by historians. Anti-Jewish violence is therefore the author´s starting point for her her analysis of Slovak society´s thinking and attitudes towards the remainder of the Jewish minority. She demonstrates that the perception of the Jews in Slovak public opinion at the time was still that of a ''foreign'' element (as it was regarding the Magyars and Magyarizers) whose interests differed from those of the ''Slovak cause''. Among the well-established stereotypes was the belief that the Jews profited from black marketeering and lived beyond their means, taking advantage of the officially provided benefits. They also allegedly shunned work on the reconstruction of Slovakia, as they had also allegedly avoided taking part in the Uprising during the war. By contrast, Slovak official reports and the Slovak press from this period, when they mention the Jews at all, almost never address the Shoah, local antisemitism, or majority-society collaboration with the Tiso regime (1938-45).
CS
Protižidovské násilí na poválečném Slovensku, především pogrom v Topolčanech v září 1945, představuje dnes relativně probádané téma. Vícero autorů a autorek detailně popsalo průběh a spektrum násilí vůči Židům na osvobozeném Slovensku. Některé novější práce pak protižidovské demonstrace, výtržnosti a pogromy proti Židům na Slovensku, kteří přežili holokaust, zkoumaly v širším kontextu přetrvávajícího antisemitismu v poválečné Evropě. A přestože nejednou přitom poukazují na spojitost části slovenské společnosti s tamním válečným režimem a její častou neochotu vrátit přivlastněný židovský majetek jako na dva důležité tehdejší faktory, nálady a postoje obyvatel vůči Židům v poválečném období zůstávají většinou stranou pozornosti historiků. Protižidovské násilí proto autorce v této studii slouží zejména jako východisko k analýze smýšlení a postojů slovenské společnosti ke zbytku židovské menšiny. Ukazuje v ní, že Židé byli ve slovenském veřejném mínění té doby stále vnímáni jako ''cizí'' element, jako Maďaři a maďarizátoři, jejichž zájmy se rozcházejí se ''slovenskou věcí''. K zažitým stereotypům patřilo přesvědčení, že profitují z ''černého obchodu'' a žijí si nad poměry, když využívají úředně jim poskytované výhody. Zároveň se údajně vyhýbají práci na obnově Slovenska, stejně jako se za války prý vyhýbali účasti na povstání. Naopak v tehdejších úředních zprávách i tisku na Slovensku, pokud se týkaly Židů, se téměř nevyskytují zmínky o holokaustu a kolaboraci většinového obyvatelstva s Tisovým režimem, který na něm participoval.
2
Publication available in full text mode
Content available

Borges: „Já, Žid“

84%
Housková A.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2018
|
vol. 57
139-146
EN
The article focuses on Borges’s texts on anti-semitism and on his story „The Secret Miracle“. Borges’s texts from the 1930s and 1940s, starting with the statement „I, the Jew“ (1934), go beyond the immediate reaction to the political situation in Argentina. Borges sees the Jewish tradition (including its hermeneutic method of the kabbalah) as embodiment of the principle of diversity, contrasting with the dangerous mentality of the admirers of nazism.
3
Content available remote

Dějiny obětí : k historiografii a politice identity českých židů

84%
Strobach V.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2016
|
vol. 23
|
issue 3
391-421
EN
a2_The history of the Jews, according to the author, became locked in an interpretation based solely on the idea of ''eternal antisemitism and its victims''. This is therefore a good example of history/memory as an inherent component of ideology. As such, it has been operating in the undifferentiated space between scholarship and politics, and has been constructing the ethnocentric identity of the Jewish nation. This has led to a schematizing division of social relationships into adverse national and cultural (racial) camps, which have seemed to exist ''since time immemorial'' and ''naturally'', and to the gradual seclusion of the Jewish community and its defining itself or being defined against other groups. This is evident not only in the approach of Czech Jews towards the Arabs (Muslims) but also in the assertion of the security discourse in their politics of identity in fields as specialized as architecture and social care.
CS
a2_Dějiny židů podle mínění autora zabředly do výkladu založeného výhradně na tezi o ''věčném antisemitismu'' a jeho obětech. Slouží tak jako dobrý příklad dějin, respektive paměti, tvořících neodmyslitelnou součást ideologie. Jako takové fungují v celistvém prostoru vědy a politiky a vytvářejí etnocentrickou identitu židovského národa. To vede ke schematizujícímu rozdělení společenských vztahů na konfliktní národní i kulturní (rasové) tábory, které jako by existovaly od nepaměti a "přirozeně", k postupné izolaci židovské komunity a jejímu vymezování vůči ostatním skupinám. O tom může svědčit nejen vztah českých židů vůči Arabům (muslimům), ale rovněž prosazování diskurzu o bezpečnosti v jejich politice identity i v oblastech tak specifických, jako je architektura a sociální péče.
4
Content available remote

K dějinám obětí Víta Strobacha

84%
Hallama P., Dvořáček P.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2016
|
vol. 23
|
issue 3
422-426
EN
In this contribution, the author responds to Vít Strobach´s ''The history of the victim: Concerning the historiography and politics of identity of the Czech Jews'', which is conceived as a polemic with the altest discussing about the history of the Jews, and not only those written by Czechs. The author considers it useful that Strobach is concerned only to summarize the content of the discussions, without drawing a clear line between historiography and politics, because he understands historians not only as academic actors but also as social and political actors. But, according to the author of this article, the results of the effort are not particularly convincing: Strobach´s categorizations of the ''history of the victim'' type is not based on a thorough analysis of the sources, but are instead a judgement based on assumptions, which have guided him in his selection of texts. In consequence of this intentionally selective approach,. Strobach creates a distorted impression of the nature of the whole discussion, because in current Czech historiography about the Jews and the Holocaust normative concepts on the ''history of the victim'' does not play much of a role. Similarly, it can hardly be claimed that the history of the Jews is often said to be identical with the history of antisemitism. Concerning the ''identity politics'' of the Jews of the Bohemian Lands, it is misleading of Strobach to claim that a form of the historical collective memory clearly defined in this way is asserted in historiography, without naming who exactly is the bearer of this memory. Moreover, he fails to define his basic terms, which thus lack an analytical keenness. On the whole, Strobach is satisfied with a simplistic, unoriginal critique, and fails to use the opportunity to constructively move the discussion forward.
CS
Autor reaguje na předešlou stať Víta Strobacha ''Dějiny obětí: K historiografii a politice identity českých židů'', která je pojata jako kritická polemika s nejnovějšími (nejen českými) diskusemi o dějinách Židů. Považuje za přínosné, že Strobach jde za pouhé obsahové shrnutí a že přitom nevede jasnou dělicí linku mezi historiografií a politikou, když historiky chápe nejen jako vědecké, ale zároveň jako společenské a politické aktéry. Výsledek této snahy však podle autora příliš nepřesvědčuje, protože Strobachovy kategorizace typu ''dějiny obětí'' nevzešly z důkladné analýzy pramenného materiálu, ale jsou spíše apriorním soudem, který ho vedl při výběru textů. V důsledku tohoto programově selektivního přístupu vzbuzuje Strobach zkreslený dojem o povaze celé diskuse, neboť v současné české historiografické produkci o minulosti Židů a holokaustu nehrají normativní koncepty ,,dějin obětí'' větší roli, stejně jako sotva platí tvrzení, že dějiny Židů jsou v ní často ztotožňovány s historií antisemitismu. Pokud jde o ''politiku identity'' českých Židů, je zavádějící tvrdit, že se v ní prosazují takto vyhraněné podoby jejich historické kolektivní paměti, aniž Strobach označí jejich konkrétní nositele. Navíc ani nedefinuje základní používané pojmy, které tak postrádají analytické ostří. Celkově se Strobach spokojuje s příliš jednoduchou a nikterak novou kritikou a nevyužívá příležitosti posunout diskusi konstruktivně kupředu.
5
Content available remote

My a oni : "zapomínání" na českou kulturní situaci za protektorátu jako (nejen) literárněhistorický problém

67%
Janoušek P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2017
|
vol. 65
|
issue 3
381-417
EN
This study focuses on the issues surrounding postwar reflections of Protectorate literature and its changing image as formed in individual periods by the Czech literary public and by literary and cultural historians.
CS
Studie se věnuje problematice poválečných reflexí protektorátní literatury, respektive proměn jejího obrazu tak, jak si jej v jednotlivých obdobích utvářela česká literární veřejnost, případně literární a kulturní historici.
6
Content available remote

Die  Karlsbad-Reise des Ferdinand Krackowizer im Jahre 1909: Anmerkungen zu einer Kulturgeschichte der bürgerlichen Badereise

67%
Fendl E.
Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
|
2020
|
vol. 107
|
issue 4
399-438
EN
In May 1909, Ferdinand Krackowizer (1844-1933), an archival councillor from Linz, took a trip to the spa in Karlovy Vary. He kept a travel diary as well as a memory album where he stored all sorts of documents: postcards, concert programmes, tickets, menus, a report from his attending physician, etc. By analysing these documents we are able to reconstruct in detail Krackowizer’s stay at the spa and gain deeper knowledge of the everyday spa culture in Karlovy Vary at the turn of the century. In addition, the analysis takes into account the opinions and assessments provided by the traveller himself in his travel diary. The diary further facilitates reconstructing Krackowizer’s networks and understanding different aspects of cultural practices connected to spa travel. Finally, these primary sources show the importance which Krackowizer attributed to his spa trip as a form of external representation.
7
Content available remote

Sborník Prameny víry - pokus o protektorátní aktivistickou literaturu

67%
Šidáková Fialová A.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2020
|
vol. 68
|
issue 1
40-64
EN
Almost omnipresent is the subject of the „New Europe“ and its construction. These stories often present the motif of children as the builders of the new world. Two texts also include an anti-Semitic element characterizing a racially pure Nazi Europe. This construction also involves the subject of workers’ labour and social justice: workers are better off in the New Europe, they work happily in a comradely collective and their work is valued appropriately. Several stories also attempt to interpret recent events in an activist spirit: the social contradictions of the First Republic, its collapse and the creation of the Protectorate. The issue of what was known as the new Czech patriotism remained vague. While activist journalists and propagandists conceived it to be identification with a united Nazi Europe, the authors of the stories under analysis stressed the motif of pragmatic defence of the nation and the longing to live to see a better future. No competition of this kind was ever repeated in subsequent years, so Sources of Faith remains a unique attempt to create a Czech activist literature.
CS
Budování je spojeno s tématem dělnické práce a sociální spravedlnosti: dělníci se mají v Nové Evropě lépe, radostně pracují v kamarádském kolektivu a jejich práce je spravedlivě oceněna. Několik povídek se snažilo také v aktivistickém duchu interpretovat nedávné události: sociální rozpory první republiky, její rozpad a vznik protektorátu. Nejasná byla otázka tzv. nového českého vlastenectví. Zatímco aktivističtí žurnalisté a propagandisté si pod ním představovali identifikaci s jednotnou nacistickou Evropou, autoři analyzovaných povídek zdůrazňovali motiv pragmatické záchrany národa a touhu dočkat se lepší budoucnosti. Podobnou soutěž se v následujících letech již nepodařilo zopakovat, a tak Prameny víry zůstávají ojedinělým pokusem stvořit českou aktivistickou literaturu.
8
Content available remote

Nová fáze recepce dramatického díla Thomase Bernharda?

67%
Augustová Z.
Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)
|
2021
|
vol. 24
|
issue 2
29-46
EN
The article initially deals with the early phase of Czech reception of Thomas Bernhard's dramatic work by theatre critics and practitioners, emphasising the existential topics in the productions staged in Divadlo Na zábradlí [Theatre on the Balustrade]. Subsequently, the article focuses on the contemporary interpretation of Bernhard's dramas: grotesquely comical stylisation in the National Theatre and the semi-professional company Depresivní děti touží po penězích [Depressed Children Long for Money]. The third part of the article concentrates on the socially critical themes in Bernhard's satirical texts. The author carefully analyses a less known play Over All the Mountain Tops and its central character of an artist from the viewpoint of xenophobia, conservatism, and neo-Nazism. The topic of artist's corruption by media and political power is highlighted. Bernhard's satirical works become topical as similar tendencies are present in the contemporary society. The article examines how in Over All the Mountain Tops Bernhard critically interconnects prejudice and sexist clichés with antisemitic ideas in order to express the degraded and dangerous mindset of the current cultural elite.
CS
Studie se nejprve zabývá počáteční fází přijetí dramatického díla Thomase Bernharda českým divadlem a kritikou a akcentací existenciálních témat v inscenacích Divadla Na zábradlí. Následně se věnuje současné interpretaci Bernhardovy dramatiky, groteskně komické stylizaci v podání Národního divadla a poloprofesionálního souboru Depresivní děti touží po penězích. Třetí část studie se koncentruje na společensko-kritickou tematiku Bernhardových satirických textů. Autorka podrobně analyzuje méně známou hru Nad vrcholky strání a výš s ústřední postavou umělce, a to z hlediska kritiky xenofobie, konzervativismu a neonacismu. Vyzdvihuje téma korupce umělce médii a politickou mocí. Bernhardova satirická tvorba získává na aktuálnosti tím, že podobné tendence jsou mimořádně silně přítomné v dnešní společnosti. Studie zkoumá, jak autor v textu Nad vrcholky strání a výš kriticky propojuje nejrůznější předsudky a sexistická klišé s antisemitskými názory, to vše jako výraz pokleslé a nebezpečné mentality soudobé kulturní elity.
9
Content available remote

Tematická koncentrace textu - některé aspekty autorského stylu Ladislava Jehličky

67%
Davidová Glogarová J., Čech R.
Naše řeč (Our Speech)
|
2013
|
vol. 96
|
issue 5
234-245
EN
Analysis of thematic concentration is a method for the detection of thematic words and quantification of thematic concentration in a text. This method was applied to articles by the Czech Catholic writer and journalist Ladislav Jehlička from the period 1936-1942. The aim was to compare two sets of texts: texts that are considered by literary theorists to be ‘problematic’ due to their expression of extreme right-wing views, and texts that are ‘neutral’, dealing only with general social questions. We expect that, in view of the choice of theme, the ‘problematic’ texts will be more influenced by the author’s ideological stance, which in turn will be reflected in the linguistic characteristics of the texts. We then compare texts published under Jehlička’s real name with those which appeared under the pseudonym ‘Eljen’. The results reveal a surprisingly small presence of words expressing a right-wing stance or ‘problematic’ themes (e.g., fascism, Jewish) among so called thematic words as well as an independence of the thematic concentration of ideology. Finally, a non-significant difference between Jehlička’s and Eljen’s texts can be viewed as a proof of the author’s relatively stable style.
10
Content available remote

Osudové manželství Jarmily Taussigové

67%
Potůček M.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2025
|
vol. 32
|
issue 1
217-240
EN
In this memoir-like contribution, based largely on documents from the family archive, the author presents the fate and relationship of his mother, Jarmila Taussigová-Potůčková (1914-2011), and her first husband, František Taussig (1909-1941), in a social and political context. František Taussig, a Jew from a small business family, a communist journalist, and a member of the first illegal Central Committee of the Communist Party of Czechoslovakia (Komunistická strana Československa, KSČ) after the German occupation, was arrested in February 1941 and executed at the end of September of the same year for resistance activities. Jarmila Janovská, born into a family of Masaryk supporters and freethinkers, was a member of the Communist Student Faction (Komunistická studentská frakce, Kostufra), and an active communist and resistance fighter. She was arrested by the Nazis in June 1941 and imprisoned in the Ravensbrück concentration camp until the end of the war. They married on the eve of the Second World War. After the liberation, the widowed Jarmila decided to dedicate the rest of her life to the memory of her husband by leaving her original profession as a geodesic engineer and working instead for the realization of communist ideals. She found a job in the party central secretariat, was subsequently elected to the Central Committee and, after the coup in February 1948, became a member of the influential Party Control Commission (Komise stranické kontroly). Despite the escalating anti-Semitism within the party itself, and despite the fact that she married the physician František Potůček (1913-1995) in 1948 and took his surname in her civilian life, she decided, even as a non-Jew, to continue to use her surname from her first marriage in her political work. This stubbornness may have contributed to her being arrested in November 1951 in connection with the case of party Secretary General Rudolf Slánský (1901-1952), who was later executed, accused of fabricated crimes, and sentenced to twenty- five years in prison for treason in January 1954. However, unlike almost all her comrades in similar circumstances, she never confessed to her alleged crimes. She was released under a presidential amnesty in 1960 but was not fully rehabilitated until January 1968. During the Prague Spring, she became involved in the activities of the Former Political Prisoners' Club K 231 (Klub bývalých politických vězňů, K 231), which sought to rehabilitate the victims of communist repression. She then devoted herself to literary work under her birth name, reflecting her own life experiences, which she published in samizdat editions before November 1989.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.