Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Kritický nástin politizace soudní moci

100%
Hořeňovský J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 10
924-935
EN
The paper deals with judicialization of politics. In constitutional democracies, the political system is limited by the legal framework, which is usually enforceable before court. The courts, therefore, by definition, to a certain extent co-decide on the form and content of policy. The current radicalization of society is, in my opinion, largely caused by the depoliticization of the public affairs. The role of judges on the other hand cannot be overstated. Here I present a critical perspectives on the role of judges in the political process. My aspiration is not to present an absolutely objective account of the issue, but to present and defend critical arguments intended to be an incentive to launch a debate on the outlined issues. I present this process as a risk to the current political system, which limits politics and the public in their ability to decide on important societal issues and subsequently to accept responsibility for these decisions. My article should not be seen primarily as a critique of judicial power; but as a warning against the weakness of the political environment, which results in the politicization of the judiciary, which brings substantial risk nationwide.
CS
Má práce se věnuje politizaci moci soudní.V ústavních demokraciích bývá politický systém ohraničen právním rámcem, který je zpravidla vymahatelný před soudem. Soudy proto z povahy věci v určité míře spolurozhodují o podobě a obsahu politiky. V dnešní době můžeme přitom pozorovat radikalizaci společnosti, která je dle mého názoru do značné míry způsobena právě depolitizací veřejného prostoru. Za tu samozřejmě nemohou pouze soudci, jejich roli nelze přeceňovat. Přesto určitý podíl na zmíněném vývoji mají – což je důvodem, proč má smysl se jim věnovat. Představuji zde kritické pohledy k úloze soudců v politickém procesu. Mojí aspirací není přinést absolutně objektivní náhled na danou problematiku, nýbrž prezentovat a obhajovat kritické argumenty, jejichž cílem je být podnětem k vyvolání debaty o nastíněných otázkách. Prezentuji zde tento proces jako riziko pro současný politický systém, který omezuje politice a veřejnosti možnost rozhodovat o důležitých celospolečenských otázkách a následně za tato rozhodnutí nést odpovědnost. Můj článek by však neměl být primárně vnímán jako kritika moci soudní, nýbrž jako upozornění na krizi a slabost politického prostředí, jehož důsledkem je politizace soudů, která přináší nezanedbatelná celospolečenská rizika.
2
Content available remote

Ústavní demokracie potřebuje demokratický mýtus

63%
Otevřel H., Hořeňovský J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 8
791-814
EN
This article presents a multidisciplinary study in the field of constitutional theory on the interconnectedness of national identity, shared myths and liberal constitutional democracy. We start from the political- philosophical perspective that democracy is inherently a form of government with self-destructive tendencies and that institutional safeguards alone are not sufficient to resist them. However, we believe that the democratic culture on which all democratic institutions and practices are ultimately built could be the answer here. We identify the form of national identity and national myths as a critical component of democratic culture, provided that they serve the image and practice of democracy. We link these conclusions to the societal role that the constitution and its actors play, especially the role of the president of the republic. We use the example of TGM to show what a practice of cultivating democratic myths may look like. Our core argument is that without a democratic national identity, which is directly derived from shared democratic myths, democracy cannot function in the long run.
CS
Tento článek představuje multidisciplinární studii v oboru ústavní teorie o provázanosti národní identity, sdílených mýtů a liberální ústavní demokracie. Vycházíme zde z politicko-filozofického pohledu, že demokracie je inherentně forma vlády se sebedestruktivními tendencemi a že pro institucionální pojistky samotné je velmi těžké se těmto tendencím bránit. Předkládáme ovšem, že tuto roli by mohla sehrát často opomíjená demokratická kultura, na které jsou nakonec všechny demokratické instituce a praxe postaveny. Jako klíčovou součást demokratické kultury identifikujeme podobu národní identity a národních mýtů, a to za předpokladu, že slouží obrazu a praxi demokracie. Tyto závěry posléze propojujeme s úlohou ústavy ve společnosti a s jejími aktéry, především s rolí prezidenta republiky. Na příkladu Tomáše Garrigua Masaryka ukazujeme, jak by praxe kultivace demokratických mýtů mohla vypadat. Naším základním argumentem je, že bez demokratické národní identity, která přímo vyplývá ze sdílených demokratických mýtů, nemůže demokracie dlouhodobě fungovat.
3
Content available remote

Omezování svobody projevu v kontextu sekuritizace práva

63%
Hořeňovský J., Fraňková K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2025
|
vol. 164
|
issue 11
1001-1017
EN
The article deals with the current state and development trends of freedom of expression in the Czech Republic. It is based on an observable trend of gradual restriction of this fundamental freedom and identifies the main cause as the growing fear of disinformation, hate speech and other security threats. The article interprets this development through two key concepts – the securitisation of law and the culture of fear. Securitization of law refers to the tendency to transform societal problems into security issues, opening space for the expansion of state regulation at the expense of individual rights. The culture of fear then creates an environment in which public debate is dominated by fear, which legitimises restrictive measures. The article builds on The Future of Free Speech’s international research (2015–2022), which confirms the global trend of restricting free speech in democratic countries. The analysis focuses on specific legislative acts concerning the Czech Republic. The research part is based on case studies that show how threats are constructed and used as a basis for restricting free speech. The article draws attention to the absence of counterbalancing liberalisation measures and warns of the long-term consequences of unilateral regulation.
CS
Článek se zabývá aktuálním stavem a vývojovými trendy svobody projevu v České republice. Vychází z pozorovatelného trendu postupného omezování této základní svobody, přičemž za hlavní příčinu identifikuje narůstající obavy společnosti z dezinformací, nenávistných projevů a jiných bezpečnostních hrozeb. Článek interpretuje tento vývoj prostřednictvím dvou klíčových konceptů – sekuritizace práva a kultury strachu. Sekuritizace práva označuje tendenci transformovat společenské problémy v otázky bezpečnosti, čímž se otevírá prostor pro rozšiřování státní regulace na úkor individuálních práv. Kultura strachu pak vytváří prostředí, v němž je veřejná debata ovládána obavami, což legitimizuje restriktivní opatření. Článek navazuje na mezinárodní výzkum organizace The Future of Free Speech (2015–2022), který potvrzuje globální trend omezování svobody projevu v demokratických zemích. Analýza tohoto článku se zaměřuje na konkrétní legislativní akty týkající se České republiky. Výzkumná část je založena na případových studiích, které ukazují, jak jsou hrozby prezentovány a využívány jako základ pro omezování svobody projevu. Článek upozorňuje na absenci vyvažujících liberalizačních opatření a varuje před dlouhodobými důsledky jednostranné regulace.
4
Content available remote

Digital resolution of civil disputes: procedural guarantees and judicial decision-making

39%
Sedláček M., Střeleček T., Kotápišová P., Mareková M., Navrátil P., Hořeňovský J.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2026
|
vol. 16
|
issue 1
48-66
EN
This article explores the transformation of civil dispute resolution in the context of digitalisation, with particular emphasis on its implications for due process guarantees and judicial decision-making. It analyses key stages of civil litigation affected by technological change, including the digital initiation of proceedings, electronic court files, remote hearings, automated decision-making tools, and the increasing use of artificial intelligence both in courts and in alternative dispute-resolution mechanisms. The article argues that digitalisation is not a merely technical process but a normative intervention that directly affects fundamental procedural principles, especially equality of arms, adversarial proceedings, transparency, effective participation, and the right to a reasoned decision under Article 6 of the European Convention on Human Rights. Special attention is devoted to “in extremis” situations, where digital substitution becomes operationally necessary and the outer limits of lawful procedural adaptation must be tested. The article concludes that further digitalisation and automation of civil justice are inevitable, but must be accompanied by robust legal frameworks, meaningful human judicial oversight, and procedural safeguards ensuring fairness, legitimacy, and proportionality.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.