Search results

1

Mathematicians and mathematics at Prague University during the second half of the 18th century

100%

Schuppener G.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2021

|

vol. 43

|

issue 1

95-116

EN

Th e paper describes the situation of teaching mathematics and its position at Prague University in the second half of the 18th century. In order to be able to adequately present the specifi c changes during this period, I fi rst explain the development of the role of mathematics as a modern science among the Prague Jesuits in the two centuries before. It is pointed out that the Jesuits initially assigned only a very minor importance to mathematics. From the middle of the 17th century, however, there was signifi cant development. In the middle of the 18th century, under the infl uence of the Enlightenment, state reforms set in, which also signifi cantly infl uenced the structure and content of education at Prague University. I describe the consequences of these reforms – that also led to the dissolution of the Jesuit Order – for mathematics. Finally, I deal with the life and work of mathematicians and astronomers at Prague University in the second half of the 18th century.

CS

Článek popisuje výuku matematiky a postavení této vědy na pražské univerzitě v druhé polovině 18. století. Abych byl schopen adekvátně popsat specifi cké změny, které nastaly během tohoto období, nejprve stručně představím důležitost matematiky, zvláště pak jejího vývoje k moderní vědě, pro pražské jezuity ve dvou předcházejících stoletích. Ukáži, že jezuité zpočátku matematice přikládali jen velmi malý význam. Od poloviny 17. století však začalo docházet k dalekosáhlým změnám. V polovině 18. století pak byly pod vlivem osvíceneckých idejí nastoleny státní reformy, které výrazně určily strukturu a obsah vzdělávání na pražské univerzitě. Popisuji důsledky těchto reforem, které mimo jiné vedly ke zrušení jezuitského řádu, pro vývoj matematického zkoumání. Na závěr se zabývám životem a prací matematiků a astronomů na pražské univerzitě v druhé polovině 18. století.

2

Společnost Josepha von Öttla v městském divadle v Olomouci (1780-1783)

80%

Štefanides J.

Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)

|

2019

|

vol. 22

|

issue 2

137-153

EN

In 1770, German-language municipal theatre was established in Olomouc. The study describes the three-year tenancy (1780–1783) of the theatre building by the company of Joseph von Öttl, to which materials including the list of repertoire and the company members survived. An analysis shows that Öttl's company, producing drama, singspiels, and pantomimes, run ambitious Enlightenment theatre, reflecting the contemporary dramaturgy of Viennese Burgtheater, in Olomouc, a fortified city on the borders of the Austrian monarchy. Equally valuable materials can later be found only about the director Carl Hain, who managed the theatre in 1796.

CS

V roce 1770 bylo v Olomouci zřízeno městské německy hrající divadlo. Studie popisuje tříleté období pronájmu divadla společnosti Josepha von Öttla v letech 1780–1783, k němuž se výjimečně dochovaly prameny se soupisem repertoáru a členstva. Analýza prokázala, že Öttlova společnost, provozující činohry, singspiely a pantomimy, prezentovala v Olomouci, tehdejší pohraniční pevnosti rakouské monarchie, ambiciózní osvícenský divadelní program, odrážející aktuální dramaturgii vídeňského Burgtheateru. Obdobně cenné prameny se dochovaly až k roku 1796 za ředitele Carla Haina.

3

KAPP A HERBART DVĚ POJETÍ VÝCHOVY A JEJICH RECEPCE V ANDRAGOGICE LITERATUŘE

71%

Beneš M.

Edukacja Dorosłych

|

2017

|

vol. 2(77)

265-274

CS

Alexander Kapp zjevně v roce 1833 použil jako první pojem andragogika. Jeho snahy ovšem podle většinového mínění zmařil vlivný Herbart, jenž výchovné zacházení s dospělými odmítnul. Při bližším pohledu se ukazují četné výpovědi andragogické diskuze jako zkreslení Kappových i Herbartových názorů. Je tedy nezbytné představit myšlenky těchto dvou autorů méně povrchně a zohlednit přitom tehdejší představy o výchově i historické a společenské okolnosti jejich vzniku. Příspěvek ukáže, že Kappovi nejde o andragogiku nebo učení se a vzdělávání dospělých, ale o „státní pedagogiku“, o výchovu poslušného občana. Herbart naopak vychází z autonomní osobnosti, která v morální oblasti má formovat samu sebe.

PL

Bez wątpienia Alexander Kapp był pierwszym, który w roku 1833 użył terminu andragogika. Jednak panuje przekonanie, że jego ówczesny wysiłek promowania idei kształcenia dorosłych pozostawał w cieniu obowiązujących wtedy powszechnie idei Herbarta, który odmawiał dorosłym przywileju kształcenia. Dokładniejsze analizy wątków kilku współcześnie toczonych dyskusji andragogicznych wskazują jednak, że opinie Kappa i Herbarta w tym zakresie wydają się być zniekształcane. W artykule podjęto trud dogłębnej analizy poglądów obu autorów w kontekście historyczno-społecznych uwarunkowań, w jakich powstawały. W artykule autor stara się wykazać, że poglądy Kappa nie dotyczyły andragogiki ani edukacji i edukacji dorosłych, ale „pedagogiki państwowej“, której efektem miało być kształcenie posłusznego obywatela. Herbart z kolei był przekonany, że autonomiczna osobowość, która stanowi naturalną właściwość człowieka, umożliwia kształtowanie siebie w sferze moralnej.

EN

Demonstrably, Alexander Kapp was the first to use the concept of andragogy in 1833. However, there is a prevailing belief that his efforts were thwarted by influential Herbart, who refused to treat adults as subjects of education. At a closer look, a number of statements of the andragogical discussion appear to be a distortion of both the Kapp’s and Herbart’s opinions. Therefore, it is necessary to present the ideas of these two authors less superficially, taking into account the understanding of education of that time, as well as the historical and social context, in which it was developed. The paper will show that rather than andragogy or learning and adult education, Kapp advocates “state pedagogy” and an education designed to create obedient citizens. On the contrary, Herbart believes in an autonomous personality who, in the moral area, should shape himself or herself.

Refine search results

1 Edukacja Dorosłych

1 Teorie vědy (Theory of Science)

1 Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)

1 Beneš M.

1 Schuppener G.

1 Štefanides J.

1 2021

1 2019

1 2017

Mathematicians and mathematics at Prague University during the second half of the 18th century

Společnost Josepha von Öttla v městském divadle v Olomouci (1780-1783)

KAPP A HERBART DVĚ POJETÍ VÝCHOVY A JEJICH RECEPCE V ANDRAGOGICE LITERATUŘE