CS
Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku. Z hlediska struktury jsou vždy nejprve představeny skutkové okolnosti jednotlivých případů a následně jejich právní posouzení. Text uzavírá celkové shrnutí právních závěrů.
EN
The article presents and analyzes the case law of the European Court of Human Rights concerning assisted reproduction, with the aim to summarize legal conclusions and identify the implications arising from them. It addresses e.g. consent to artificial insemination, both anonymous and non-anonymous gamete donation, access to assisted reproduction techniques and pre-implantation genetic diagnosis, post mortem fertilization, the use of surplus embryos for scientific research or age-based restrictions on access to IVF. In terms of structure, each case will be introduced with its factual background, followed by an examination of the legal reasoning reached by the Court. The summary of legal conclusions brings the text to a close.